Jdi na obsah Jdi na menu
 


Transformace těla i Země je nutná;

18. 12. 2010

Transformace těla i Země je nutná;

 

  struktura zemské hmoty je již v rozkladu

a zachování Země v jejím nynějším stavu pro pomalejší transformaci je možné jen díky výsostné a strašlivé oběti Krista a obětavé práci andělů a archandělů a také díky pomáhajícím vyšším vesmírným civilizacím.

Nebeské éterické tělo je nutno vytvořit,

ale nikoliv bez přímluv a proseb za ty, kteří se dnes jeví bez šance.

V podstatě je to tak, že na neláskyplného člověka nebeské éterické tělo stejně nemůže být aplikováno.

 

V poslední hodině trvání Země Bůh přihlédl k tomu, že církve nejsou schopny dát lidem pro tyto dny nezbytné duchovní poznání.

  Lidé hledající a vnímající energie se proto neobracejí ke Kristu, protože obraz, který jim církve podávají, je neúplný a někdy také zkreslený.

Obrazek 

A Kristova energie,

protože Kristus jde cestou lásky,

je pozemskému člověku těžko postřehnutelná

neboť je tak nevýslovně jemná a něžná.

 

 

K této situaci se přidala snaha duchů temna,

kteří se hrozí transformace, protože pro ně znamená ztrátu energie a existenční síly -

do dnešní chvíle totiž žijí s člověkem v určité symbióze  a  proto hledali a stále hledají nejrafinovanější způsoby, jak člověka od cesty ke Kristu odvrátit nebo ho na této cestě alespoň zastavit.

 

Vždyť spojení s Kristem v těchto dnech

znamená realizaci transformace.

 

 

 Obrazek

Vzhledem k těmto skutečnostem Kristus dne 6. 7. 2010 vyhlásil

Den Milosti Boží,

v němž dává pro obyvatele Země a Zemi až do posledního okamžiku existence „staré Země“ mimořádnou milost těm,

za které budou vzneseny modlitby a těm, kteří zahájí pokání.

 

 

 

Bůh vyslyší modlitbu v poslední milostivé hodině trvání Země,

bude-li tato modlitba neegoistická,

tudíž ne pouze za sebe či za toho, koho miluji,

nýbrž za všechny.

 

Modlitba je řeč srdce a duše se Stvořitelem a Spasitelem Kristem v jeho bytostném dvojprincipu, který v našem dosavadním lidském chápání známe jako mystérium Ježíše Krista a Panny Marie.

 

Láska je mocnáje  klíčem ke ztracenému ráji. 

Láska činí zázraky.

Najdeme-li si cestu k Bohu a pochopíme, co udělat, aby naši modlitbu vyslyšel, vyslyší ji.

 

Nemůžeme naléhat, aby uzdravil člověka v nemoci, jestliže ho tato nemoc probouzí k  duchovnímu životu, nebo je - li tato nemoc pokáním za něho či za jiné.

Nemůžeme přikazovat Bohu, aby jednal dle našeho lidského rozumu.

Budeme-li však prosit o lásku pro všechny, vyprosíme lidem a světu lék na všechny nemoci a katastrofy, neboť jejich příčinou je vychýlení se z cesty lásky.

A těm, kteří se dnes jeví bez šance, nápravnou cestu zkrátíme nebo jim dokonce pomůžeme vykročit na vyšší cestu.

 

Prosme tedy Krista o dar lásky pro sebe i pro všechny ostatní.

Jinak by se nám mohlo stát, že v jednu chvíli procitneme a poznáme, že právě ten, koho jsme ze svojí péče vynechali, třeba proto, že si ho protivíme, je jeden z našich nejbližších.

Vždyť nevíme, kam až časově sahá existence člověka; její historie je dosud zahrnuta tajemstvím.

 

Prosme také za Zemi, za všechny její ostatní

obyvatele - duchy v neviditelnu a tvorstvo Země.

Prosme za přírodu Země.

 

 

 

Budeme-li prosit Lásku o lásku,

vytvoříme nejmocnější nejzářivější a nejkrásnější

světelnou mřížku na Zemi,

která se rozzáří v celém kosmu,

která bude ochranným štítem před zlem,

která se stane „duchovní tkání“ Země nové

 

 l. Kozáčková

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA